V Česku nic takového nemáme, a tak může být pro spoustu lidí překvapením, že pro vjezd do některých evropských měst je třeba vlastnit ekologickou známku. Bez ní tam nemůžete, respektive hrozí vám pokuta. A pokud máte příliš staré auto, které nesplňuje ekologické předpisy, může vám být vjezd úplně zakázán.
Ekologická známka auto opravňuje ke vjezdu zpravidla do historických částí. Pokud tedy míříte jen na okraj města, ve většině případů ji nepotřebujete. Přesto je dobré si ověřit, jaké jsou podmínky na cestě, kam se chystáte. Nízkoemisní zóny, do nichž potřebujete ekologickou známku, najdete například v Německu nebo Francii.
Nízkoemisní zóny versus zóny s omezeným provozem
V praxi se při cestách po Evropě setkáte se dvěma typy zón, které omezují vjezd. Jsou to nízkoemisní zóny (zkratka LEZ podle Low Emission Zone) nebo ZTL zóny (Zona a Traffico Limitato). Možná je vám už z názvu jasné, že ty druhé jsou specifické pro Itálii. V čem je tedy rozdíl?
LEZ zóny najdete ve městech z toho důvodu, aby se v nich zlepšila kvalita ovzduší. Mezi LEZ města Evropa řadí třeba Paříž, Mnichov, Lyon, Grenoble, Marseille, mnoho německých měst, ale také Brusel či Antverpy. Jezdit sem můžete, ale trvale či v určité hodiny je vjezd povolen pouze autům vyšších emisních tříd. Abyste ukázali, že patříte do povolené třídy, musíte mít nalepenou ekologickou známku na skle, nebo mít elektronicky registrované auto (to je případ Belgie).
Se ZTL zónami je to jinak. Tam je většinou provoz v dané hodiny úplně omezen. Vjezd je tedy zakázán plošně všem vozidlům kromě jistých výjimek, jako jsou například rezidenti či zásobování. Žádná ekologická známka vám tady nepomůže, sem se prostě nesmí.
Oba tyto typy zón jsou samozřejmě řádně označeny, u vjezdu do zóny najdete dopravní značku s vysvětlením, které třídy dovnitř mohou vjíždět, nebo v jaké hodiny je vjezd zakázán. Může se však dost dobře stát, že takovou značku přehlédnete. A právě proto je dobré si udělat přípravu předem. Pokud vás čeká nějaká cesta autem po Evropě, podívejte se dopředu, zda budete potřebovat jezdit do nízkoemisních zón, a případně si opatřete známku.
Jak fungují ekologické známky a kde se dají sehnat?
Špatná zpráva je, že nízkoemisní zóny Evropa nemá nijak sjednocené. Každá země si pravidla nastavuje podle sebe, a někdy se liší dokonce i mezi městy ve stejné zemi. A mimochodem, pravidla se také rok od roku mění. Zpřísňují se, města například postupně zakazují novější a novější auta. Pokud jste loni do Paříže se svým 20 let starým autem vjet mohli, příští rok už možná nebudete moct.
Německou ekologickou známku jste na autě už určitě viděli. Jedná se o kulatou známku s číslem emisní třídy, do které vozidlo spadá. Je-li tahle známka zelená, znamená to vjezd povolen. Čím vyšší emisní třídu máte (čím vyšší číslo na známce), tím lépe. Francie má systém trošku odlišný, má vlastní kategorie, do kterých řadí vozidla, samolepky mají různou barvu. Nejlepší třída je tady jedna, pět je nejhorší.
Obě ty známky je potřeba objednat si s předstihem, nečekejte, že je vyřídíte někde na místě. Objednat si je můžete i jako řidič vozidla registrovaného v zahraničí, není v tom žádný problém. Přijdou vám domů poštou. Jen je potřeba myslet na to s předstihem, protože doručení chvíli trvá. Objednání ekologických známek zjednodušuje například projekt Ekologická známka, kde si objednáte známky z různých zemí na jednom místě.
Co když známku mít nebudu?
Žádná závora, která by vás zastavila před vjezdem do nízkoemisní zóny, samozřejmě není. Věřte ale, že města si to hlídají. Nejen formou policejních hlídek, ale i kamerami. Dnes už jsou takové automatické kontroly běžné. A věřte, že pokuta ze zahraničí vám může přijít klidně i za několik měsíců. Raději se tedy informujte o všem předem.
