Severní Morava a pomezí Jeseníků a Drahanské vrchoviny ukrývají nespočet historických pokladů. Dva z nich však ční nad ostatními – jak svou bohatou historií, tak neopakovatelnou atmosférou. Na jedné straně stojí Sovinec, monumentální, temně působivá pevnost obklopená hlubokými lesy Nízkého Jeseníku. Na straně druhé Bouzov, romantický, pohádkový hrad, který se stal ikonou české kinematografie.
Přestože oba hradní komplexy sdílejí podobné historické epochy a dokonce i jednoho společného majitele – Řád německých rytířů –, jejich osudy i dnešní tvář nemohou být odlišnější. Pojďme se vydat na podrobnou výpravu do jejich historie, architektury a tajemství.
1. Hrad Sovinec: Nedobytná pevnost Jeseníků
Hrad Sovinec se tyčí na skalnatém ostrohu v malebném údolí Nízkého Jeseníku, nedaleko Rýmařova. Z dálky působí jako majestátní strážce zdejší divoké přírody. Jeho příběh je příběhem neustálého přestavování, válečných oblehání a pohnutých lidských osudů.
Historický vývoj a původ
Hrad založili v letech 1318 až 1348 bratři Vok a Pavel z rodu Hrutoviců, kteří přijali přídomek „z Sovince“. Původně šlo o poměrně malý gotický hrad s palácem a útočištnou věží (bergfritem), jehož hlavním úkolem byla ochrana obchodní stezky vedoucí z Olomouce do Slezska.
V 16. století, za panování rodu Boskoviců a následně Vavřince Edera z Štiavnice, prošel hrad výraznou renesanční přestavbou. Z nehostinného gotického sídla se stala reprezentativnější rezidence, i když si stále uchovávala svůj obranný charakter.
Éra Řádu německých rytířů a třicetiletá válka
Zásadní zvrat v historii Sovince nastal v roce 1624, kdy hrad koupil Řád německých rytířů. Vypukla třicetiletá válka a Sovinec se stal klíčovým opěrným bodem katolické strany na severní Moravě. Řád hrad přebudoval na jednu z nejmodernějších pevností své doby – byly vybudovány předsunuté bašty, mohutné hradby a dělové bastiony.
Ani toto opevnění však hrad nechránilo navždy. V roce 1643 přitáhla k Sovinci švédská vojska pod vedením generála Torstenssona. Po třech týdnech neúprosného obléhání a ostřelování, kdy na hrad dopadly tisíce dělových koulí, byl Sovinec donucen kapitulovat. Švédové hrad vyrabovali a značně poškodili.
Zkáza a vzkříšení ve 20. století
Po třicetileté válce ztrácel hrad svůj vojenský význam. Používal se jako seminář, lesnická škola nebo vězení. V roce 1939 hrad zabavila německá nacistická správa a zřídila v něm zajatecký tábor pro francouzské důstojníky.
Nejčernější den historie Sovince však nastal v květnu 1945. Za dosud ne zcela vyjasněných okolností (pravděpodobně v důsledku požáru založeného ustupujícími německými jednotkami nebo Rudou armádou) hrad do základů vyhořel. Sousední obyvatelé pak sledovali jen doutnající zříceninu.
Od 50. let 20. století probíhá postupná, desítky let trvající rekonstrukce. Dnes je Sovinec pod správou Muzea v Bruntále a platí za jedno z nejživějších kulturních center v regionu, kde se pravidelně konají rytířské turnaje, šermířská vystoupení a řemeslné jarmarky.
2. Hrad Bouzov: Pohádkový sen velmistra
Zatímco Sovinec reprezentuje syrovou historii a vojenskou pevnost, hrad Bouzov je synonymem pro pohádkovou romantiku. Nachází se na pomezí Hané a Drahanské vrchoviny a jeho silueta s vysokou centrální věží je známá téměř každému.
Od středověkého sídla k pustnoucí zřícenině
Původní středověký hrad byl postaven na přelomu 13. a 14. století. Prvním písemně doloženým majitelem byl Búz z Bouzova. V průběhu staletí se na hradě vystřídala řada významných šlechtických rodů, včetně pánů z Kunštátu. Podle některých historických pramenů se zde mohutnému pánu Viktorínovi z Kunštátu narodil syn Jiří – pozdější český král Jiří z Poděbrad.
Během třicetileté války sloužil Bouzov jako císařská pevnost a byl rovněž poškozen švédskými vojsky. V následujících staletích hrad měnil majitele, chátral a postupně se měnil v polorozpadlou zříceninu, o kterou nikdo nejevil větší zájem.
Velkolepá romantická přestavba
Obrat o 180 stupňů nastal v roce 1696, kdy panství koupil Řád německých rytířů. Hrad však ležel ladem až do konce 19. století. Teprve tehdy se arcivévoda Eugen Habsburský, velmistr řádu, rozhodl z chátrajícího Bouzova vytvořit reprezentativní sídlo řádu a své soukromé muzeum.
V letech 1895 až 1910 proběhla nejschopnější a nejrozsáhlejší romantická přestavba v českých zemích. Projekt vypracoval profesorem mnichovské akademie Georg von Hauberrisser. Starý středověký hrad byl z větší části rozebrán a nahrazen dokonalou iluzí středověkého hradu podle představ ideálů 19. století.
Přestavba byla financována výhradně z soukromých prostředků arcivévody Eugena a stála obrovské finanční částky. Výsledkem je unikátní stavba kombinující prvky gotiky a renesance s nejmodernějšími technickými vymoženostmi své doby (jakými byly např. splachovací toalety, telegraf či parní ústřední topení uschované za falešnými krbovými mřížemi).
Bouzov ve filmu a dnešní podoba
Díky své fotogeničnosti se Bouzov stal vyhledávanou lokací pro filmaře z celého světa. Natáčely se zde desítky pohádek a filmů – mezi nejznámější patří O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Arabela se vrací nebo zahraniční produkce o mladém představiteli Indiana Jonese.
Interiéry hradu jsou bohatě zařízeny dobovým nábytkem, obrazovými sbírkami a unikátními kachlovými kamny. Zvláštní pozornost poutá hradní kaple s novogotickým oltářem a rytířský sál.
3. Srovnání: Dva světy Řádu německých rytířů
Porovnání Sovince a Bouzova nabízí strhující pohled na to, jak rozdílně přistupoval stejný vlastník – Řád německých rytířů – ke svým nemovitostem:
| Parametr | Hrad Sovinec | Hrad Bouzov |
| Lokalita | Nízký Jeseník (okres Bruntál) | Drahanská vrchovina (okres Olomouc) |
| Dominantní styl | Gotika, renesance, barokní opevnění | Novogotická romantická rekonstrukce |
| Atmosféra | Syrová, pevnostní, autentická | Pohádková, zdobná, ideální |
| Hlavní historická role | Vojenská pevnost, obranný bod | Reprezentativní sídlo a muzeum |
| Dnešní stav | Postupně obnovovaná památka po požáru | Kompletně zachovalý s bohatými interiéry |
Který hrad navštívit?
Odpověď zní: oba, ideálně v rámci jednoho víkendového výletu. Leží od sebe pouhých cca 40 kilometrů, což z nich dělá skvělou dvojici pro poznávání historie.
- Sovinec nadchne milovníky vojenské historie, syrových kamenných hradeb a rozlehlých nádvoří. Procházka po jeho bastionech a výstup na vyhlídkovou věž nabízí neopakovatelný pocit nedobytnosti. Pokud navíc trefíte víkendový program, zažijete atmosféru středověkého tržiště.
- Bouzov je naopak volbou pro ty, kteří hledají eleganci, pohádkovou estetiku a detailně propracované zámecké interiéry. Dominantní věž Hláska (vysoká 58 metrů) a padací mosty fascinují děti i dospělé.
Hrad Sovinec i hrad Bouzov představují dvě různé tváře architektury a historie moravsko-slezského pomezí. Jeden připomíná krev, železo a neústupnou obranu v pohnutých dobách válek, druhý vznosné sny o ryze rytířském středověku. Společně tvoří neopomenutelnou kapitolu národního kulturního dědictví.
